Muži v Pohořelicích suverénně zdolali Bulldogs Brno B i Troopers C a zaslouženě se dostali do čela tabulky. Dorost se představil rovněž v parádní formě, blýskl se dvěma výhrami, a usadil se tak na druhém místě tabulky. Na vítězné vlně se neslo i béčko mladších žáků. Bohužel áčku se tolik nedařilo.
O víkendu si zahráli junioři, starší žáci a elévové. Juniorům se v Brně nedařilo a body nezískali. Naopak áčko starších žáků, hrající taktéž v Brně, si počínalo výborně a připsalo si dvě vysoké výhry. Na domácí půdě se představily týmy elévů.
Muži tentokrát přivezli 3 body. Zato dorostenci pokračují ve své suverénní jízdě a připsali si rovnou 3 vítězství. Oba týmy mladších žáků hrály ve stejný den, což znamenalo značné oslabení B týmu. Zatímco áčko přivezlo výhry dvě, béčko jednu. V akci byla také přípravka, která absolvovala turnaj ve Valticích.
Víkend nebyl florbalově tolik bohatý, jak jsme zvyklí. Zahráli si pouze naši junioři, a to na domácí půdě. Dařilo se jim výborně, vyhráli oba zápasy. Porazili dokonce první celek tabulky - brněnské Gullivers.
Ať žije Moravian cup, 8. ročník tohoto mládežnického turnaje je za námi a naše týmy u toho nesměly chybět. Na tradiční turnaj do Olomouce odcestovaly celkově tři naše kategorie a i přes obrovskou konkurenci ostatních týmů se dokázaly prosadit. Zástupci mladších a starších žáků se prokousali až do bojů o 3. místo a starší žáci si nakonec ten bronz i odvezli domů.
Dorostenci vyrazili na předsezónní turnaj Moravian Cup, který je prověřil před startem nové sezóny.
Na úvod je čekal tým Skuteč. První branku sice zaznamenali hráči Očova, pak již ale převzal otěže utkání soupeř. Ten byl od vyrovnávací branky lepší ve všech ohledech a zaslouženě zvítězil v poměru 6:2.
Druhé utkání proti Prostějovu s lehce pozměněnou taktikou dopadlo mnohem lépe. Zlepšený výkon, důraznější hra v prostoru okolo soupeřovy branky přispěly k výhře 4:2. Díky tomuto výsledku zůstávala šance na druhé místo ve skupině.
O konečném postavení rozhodoval poslední zápas proti zatím dobře hrajícímu Šternberku. V tomto utkání předvedli dorostenci Očova nejlepší výkon na turnaji. Prakticky od začátku kontrolovaný průběh utkání přinesl výhru 6:3.
V základní skupině tak Očov obsadil 2. místo a v osmifinále narazili na celek z Mohelnice. Vyřazovací část však pro dorostence netrvala dlouho. Po nepříliš dobrém výkonu pro ně turnaj skončil prohrou 1:3. Nutno vyzdvihnout také kvality soupeře z Mohelnice, který měl navrch po většinu hry.
Celkově se turnaj hodnotí poměrně těžce. Dva dobré výkony a dva horší bohužel nestačily na postup mezi nejlepší osmičku. Často chyběla kvalita na soupeřově polovině a finální přihrávka. Pozitivum je určitě fyzická připravenost a týmovost. Příprava na novou sezónu to však byla kvalitní a ukázala, na čem je potřeba zapracovat.
Starší žáci vyrazili v pátek odpoledne vlakem na tradiční předsezónní turnaj do Olomouce. Cíl pro kluky na Moravian Cupu byl jasný, medaile. Tomuto cíli předcházela individuální letní příprava, která vyvrcholila soustředěním na konci srpna. Do skupiny nám los přidělil pozdější finalisty Olomouc, FBC Ostrava a pro nás ne moc známý tým Orlicko-Třebovsko.
První zápas s Olomoucí nám herně vůbec nevyšel, působili jsme ospale a odpověď na to byl jasný výsledek. Nutno podotknout, že Olomouc byla posilněna velmi kvalitními hráči od Zlína až po Vítkovice.
Druhý match s Orlickem-Třebovskem přinesl lepší podívanou a podařilo se nám zvítězit, což byla samozřejmost.
Ve třetím a také posledním utkáním ve skupině se Očov utkal s ostravskými FBC. Po zaspaném úvodu se hráčům podařilo máknout a vytěžit s kvalitním soupeřem remízu.
Ze soboty vše, postupujeme ze třetího místa do playoff. Sobotní večer jsme strávili u videorozborů a sledováním české reprezentace.
Neděle play off, zápasy o všechno. Osmifinále Mohelnice, skvělá hra o postup. Čtvrtfinále Okřišky, excelentní výkon, jdeme si za svým cílem. Semifinále Olomouc. Bohužel, soupeř byl lepší a zaslouženě vyhrál. O třetí místo jsme si to rozdali s Troopers. Utkání bylo velmi vyrovnané, ale podařilo se nám zvítězit, konečně. Třetí bramboru už jsme opravdu nechtěli. Vítězství jsme v šatně náležitě oslavili.
Děkujeme rodičům za úžasný support. Hráčům za předvedené výkony, naplnění cíle výsledkového a hlavně herního.
S mladšími žáky jsme vyrazili na turnaj do Olomouce s cílem připravit se co nejlépe na začátek nové sezóny. V plánu bylo také stmelení party, kterou čeká velmi zajímavá sezóna ve vyšší lize mladších a vyzkoušení si výstavby hry a fungování týmu bez jednoho z našich největší leaderů.
Hned v prvním utkání, v základní skupině, narazila těžce kosa na kámen. To že byl soupeř ve všech ohledech v zápase lepší lze pominout. Fakt, že v naší hře nefungovalo vůbec nic, již pominout nelze. Počínaje rozehrávkou až po krytí hráčů a hry bez míčku - jakoby tým vše před zápasem smazal z hlav a šel sbírat první zkušenosti na velkém hřišti. Olomouc si připsala snadné vítězství 6:0.
V našem druhém zápase na nás Frýdek-Místek vletěl ve velkém stylu a hned po pár úvodních minutách jsme rychle prohrávali. Oproti prvnímu zápasu jsme konečně měli alespoň nějakou hru na míčku a snahu tvořit hru. Dozadu to však velmi vázlo a dostávali jsme velmi laciné góly, téměř z každé střely soupeře. Zlepšený výkon ani napodruhé na výhru nestačil a výsledek vyzněl skórem 7:4 pro soupeře.
Náš poslední zápas ve skupině měl být tím nejzajímavějším vůbec a taky že ano. Pozdější lotyšský mistr celé kategorie B12 nebyl doposud poražen a velmi zarputile vyhlížel první místo ve skupině. Náš tým, již posílený našim leaderem, který doposud válel za kategorii B14 se však nechtěl vzdát a chtěl si připsat svoji první výhru ve skupině. Začátek zápasu nám vyšel ve velkém stylu. Drtivý tlak hned zezačátku soupeř nečekal a rychle prohrával 3:0. Tým najednou fungoval a přemýšlel úplně jinak. Změnil se jak herní projev promícháním a posílením jednotlivých pětek, tak atmosféra a nálada na střídačce. Je velká škoda, že jsme v první třetině nepřidali více gólů a nespočet šancí jsme zahodili. Soupeř do přestávky stihl srovnat. Ve druhé třetině velká florbalová bitva podpořena oběma kotli fanoušků pokračovala. Soupeř začal vysoce a tvrdě napadat a častokrát se díky tomu dostával do gólových šancí. Tak stejně jsme se do šancí dostávali i my, bohužel už jsme žádný gól nepřidali. Soupeř stihnul za druhou třetinu přidat čtyři kousky a slavil tak výhru 7:3.
Náš tým se tak po základní skupině dostal pro nás do velmi neobvyklé situace třech proher a posledního místo ve skupině. Los turnaje nám přiřadil asi toho vůbec nejtěžšího možného soupeř - 1. SC TEMPISH Vítkovice, který do té doby turnajem procházel turnaje pouze vítězně a to dokonce s pouze 4 obdrženými brankami.
Na ranní zápas s Vítkovicemi jsme se s dětmi patřičně nahecovali. Nikdo z nás do té doby proti Vítkovicím nehrál. Proč bychom tedy nemohli hned v premiérovém srovnání s takovýmto týmem slavit vítězství? Od začátku zápasu s tímto favoritem jsme měli v hlavě, že jdeme vyhrát. Především díky tomu, že jsme toto nastavení v hlavě dokázali potvrdit na hřišti, se pak na hřišti dělo nevídané. Velmi aktivní hrou založenou na vysokém napadáním jsme Vítkovice vůbec nepouštěli do hry a dokázali jsme je každým střídáním přehrávat. Opařené Vítkovice se do hry dostali až ve druhé polovině zápasu, ale díky poctivé obraně a dobře vybudovanému náskoku zápas již na svou stranu nezvrátili. Neskutečný zápas a výborným výkon všech a výhra 5:3.
Po těžkém boji jsme mnohé překvapili a přes Vítkovice jsme postoupili do čtvrtfinále, kde nás čekal druhý lotyšský tým FK Lekrings. Zápas jsme velmi dobře začali a po celou dobu jsme měli až nevídaně dobrou hru na míčku. Soupeř se k míčku dostával jen zřídka a v případě, že se to stalo, jsme jej rychle o míček oloupili díky dobrému napadání. Výhra 5:1 a postup do semifinále.
Semifinále s již známým soupeřem z Olomouce se z naší strany neslo v duchu zakleté brány soupeře a neproměňování šancí. Od začátku vyrovnaný zápas rozhodovala produktivita. Soupeř skóroval téměř z každé střely na bránu, kdežto my jsme jeho bránu marně dobývali po celý zápas. Výsledek 0:7 nebyl z kategorie špatných, spíše smolných. V zápase jsme měli hodně dobrých pasáží, které nám první hrací den chyběly. Jediné co hrálo jasně v náš neprospěch byl počet vyhraných soubojů, ve kterém byli olomoučtí podstatně úspěšnější.
Rozjetý tým po klopýtnutí v semifinále neskrýval zklamání. Důležité bylo ale vše hodit za hlavu a soustředit se na náš poslední zápas o bronz. Na třetí místo si kromě nás brousil zuby tým z Havířova. Po všech stránkách vyrovnaný zápas rozhodovaly detaily. Všichni hráči na hřišti nechali vše a za to jim patří velká pochvala. Nejen v tomto zápase ale i v předešlých nás kupředu hnal velký počet rodičů, kterým tímto velmi děkujeme. Jsme rádi, že nás rodiče umí podpořit a pochválit i po prohraném utkání a že není jejich měřítkem pouze výsledek.
Celkově jsme s turnajem velmi spokojeni. Odehráli jsme maximální počet zápasů, co vůbec šlo a nasbírali zkušenosti v zápasech nejen s českými týmy, ale také nejlepšími lotyšskými celky. Ukázalo se, kde nás tlačí bota a na kterých dovednostech bychom měli nejvíce zapracovat, abych se vyrovnali těm největším a nejlepším týmům.
